Zima

V Praze je pořád zima. Když je mírný poprašek sněhu, máme překrásný výhled z okna. Teď ale prší. Doma to voní, Amálka pekla listové koláčky s marmeládou, jablky a s tvarohem.

Mám obrovskou radost, že už se jí hojí nožička. Ami taky, ale je smutná, protože se nestihne zahojit dost na to, aby mohla lyžovat.

Za týden jsme měli jet do Pece a za dva týdny Amálka na lyžák od mé práce do Mariánek. Obojí jsme museli zrušit.

Snad si to trochu vynahradíme v létě u moře.

Vojtík hrál velký fotbalový turnaj mezi školami. Bylo to pro něj těžké, prohráli z úplně všechny zápasy. Ale měl radost, že jediní hráli fér a nefaulovali. Jsme na něj moc pyšní, že se nenechá odradit a příští rok půjde reprezentovat školu znovu.

Asi to dopadne stejně. Je to turnaj prvních a druhých tříd, takže na Vojtově škole se vybíralo 10 reprezentantů z asi 16 kluků co tam do první a druhé třídy chodí. Na jiných školách se vybíralo třeba z 90ti kluků, takže to byli samí fotbalisté. Naši neměli moc šanci. A mně přijde důležité naučit se taky prohrávat.

Amálka vyrobila z krabice hezoučký pokojíček. Vojta má dnes po škole zookroužek.

Martin si zvyká v novém týmu v práci. Je jich asi 9, každý umí a dělá něco jiného, a teď to musí dát dohromady. Vypadá docela spokojeně. Je rád, že se změna týmu povedla.

Máváme!